Dorostenci pátí v 1. lize, junioři šestí ve 2. lize

Právě skončená sezóna znamenala výrazný výkonnostní posun našich družstev juniorů i dorostenců. Junioři premiérově hájili táborské barvy ve druhé nejvyšší soutěži a dorostenci dokonce v té úplně nejvyšší. Oba týmy se pak musely vyrovnat s odchodem tradiční opory Ondřeje Řezníka do Střešovic. Je nutné zmínit, že obě změny byly pro hráče velkou výzvou. A nutno přiznat, že ne všichni se s tím dokázali vyrovnat.

Juniorská soupiska obsahovala pouze osm hráčů juniorského věku a bylo jasné, že odehrát celou soutěž bude možné jen za výrazného přispění dorostenců. Když v průběhu roku někteří ještě navíc s florbalem skončili, je nutné konstatovat, že nadpoloviční účast ve dvaceti soutěžních utkání měli čtyři junioři. Ke dvěma druhoročákům kapitánovi Andreji Jandovi a Tomáši Jedličkovi se přidali pouze Vojtěch Kollárik a Tomáš Odložilík. V druhé polovině sezóny je doplnil Tomáš Drs.  Naštěstí pro tuto kategorii, se našlo v dorosteneckém družstvu šest borců v poli a dva brankáři, kteří odehráli většinu zápasů v obou kategoriích. Vít Janda, Vítězslav Holub, Martin Dědič, Mikuláš Fořt, Petr Křemen, Martin Pazourek a dvojice brankářů Aleš Křepelka a Petr Bartáček prožili opravdu výjimečnou florbalovou sezónu. Velmi úspěšně „odjezdili“ mezi 25 – 35 zápasy a stali se výraznými osobnostmi obou soutěží. Juniorská soutěž se ukázala velmi vyrovnanou a s výjimkou prvního týmu z Hradce Králové a posledního družstva z Přelouče, byla soutěž poznamenána i velkými výkyvy ve výkonech soupeřů podle aktuální sestavy. Nevyrovnanost ve výkonech byla i hlavní příčinou šestého místa táborských hráčů, kteří dokázali v domácím prostředí uštědřit jednu ze dvou porážek i vítězům soutěže z Hradce Králové. S mnohdy slabšími soupeři již tak úspěšní nebyli. Celkem získali ve dvaceti zápasech 28 bodů a jen horší skóre ze vzájemných zápasů s Jihlavou je připravilo o páté pořadí v tabulce.  Jistě je možné tento výsledek hodnotit jako úspěch. Všichni hráči i trenéři však dobře vědí, že při udržení vysokého standardu, kterého jsou hráči schopni, po celý rok, mohli pomýšlet na boj o druhé místo v tabulce. Pozitivní je jistě také to, že celkem v juniorských utkáních okusilo druholigovou atmosféru 23 hráčů v poli a tři brankáři. Přičteme-li k tomu, že Vojtěch Kollárik a Vít Janda se zařadili na přední místa v produktivitě, můžeme do příštího ročníku juniorské 2. ligy vstupovat s cílem letošní umístění výrazně vylepšit.

Množství hráčů dorostenecké kategorie přimělo vedení klubu k vytvoření dvou družstev. To prvoligové vstoupilo do soutěže velmi úspěšně, a dlouho to vypadalo, že může bojovat o třetí místo, znamenající postup do nadstavbových bojů. Dokonce táborští nakonec byli jediným týmem, který třetí tým tabulky z Předměřic dvakrát porazili.  Druhá polovina sezóny však dorostencům nevyšla podle představ a dokázali odevzdávat body slabším soupeřům. A tak kapitán Vít Janda musel často opakovat, že konečný táborský výsledek ovlivnila neochota některých hráčů upřednostnit florbal před jinou zábavou. Je nutné přiznat, že na toto vyjádření měl plné právo, neboť jeho účast v dorosteneckých zápasech byla stoprocentní. K výše uvedeným osmi oporám, většinou hájících i táborský juniorský dres, se v dorosteneckém týmu většinovou účastí v zápasech přidali Dominik Sebastian Zenkl, Matěj Nekovář, Marek Jakšič, Zdeněk Racek a Vojtěch Moravec.  Konečný výsledek celého týmu v podobě pátého místa v tabulce se ziskem třiceti bodů a aktivního skóre  o 21 gólů, bychom v září jistě brali všemi deseti. I zde je možné navíc pozitivně hodnotit fakt, že celkem se v prvoligovém družstvu vystřídalo v poli 26 hráčů včetně některých starších žáků. Odchod hráčů silného ročníku 1999 bude jistě pro příští ročník soutěže citelný, ale kvalitní starší žáci a třetí místo Víta Jandy v celkovém hodnocení produktivity dávají naději na zopakování letošního významného úspěchu v podobě páté prvoligové příčky.

Závěrem tohoto zhodnocení dorostenecké 1. ligy a juniorské 2. ligy chci poděkovat všem hráčům a trenérům za vzornou reprezentaci táborského florbalu. Nejen bojovné výkony na hřišti, většinou plně v duchu fair play, ale i slušné vystupování mimo hřiště oceňovali často soupeři, rozhodčí i pořadatelé turnajů. Poděkování samozřejmě zaslouží i rodiče, kteří klukům jejich sportování umožnily a případně obětovaly své osobní plány. Společným přáním do příští sezóny jistě bude, aby všichni hráči u florbalu zůstali, sloužilo jim zdraví, vyhýbala se jim zranění a florbal je stále bavil.

František Dědič, asistent trenéra dorostu a juniorů


Partneři

    


Internetové obchody