Penky, vraťme se ještě naposledy k utkání proti Dobříši – jak jsi se cítil? Patříš k lidem, kteří první soutěžní kola obzvlášť prožívají?

Byl jsem hodně natěšený, ony ty první zápasy jsou opravdu vždycky speciální. Nervozita tam trochu byla, ale spíš ta zdravá, která mě nakopla. Rozhodně patřím k těm hráčům, kteří si úvodní kola hodně užívají, protože znamenají příchod nové sezony a nových výzev.

Prostor jsi dostal v první formaci, to člověku ještě více dodá na sebedůvěře, že?

Přesně tak, jenže je to zároveň zodpovědnost. Vím, že musím makat naplno, abych si důvěru trenéra udržel a týmu pomohl.

Zajímavostí je, že ses objevil v jedné formaci se svým bratrancem Tomášem Příhodu. Cítíš tam nějakou přirozenou chemii mezi vámi?

Určitě ano. Známe se celý život, na hřišti se s ním tudíž cítím velmi komfortně a moc si to užívám. Víme o sobě, jak se kdo pohybuje, to je naše velká výhoda. Navíc je to pro mě i speciální pocit hrát s někým z rodiny.

Jak těžké je ze sebe setřást moment, kdy ztratíte dlouho budované vedení a snažíte se ho dostat zpět?

Není to jednoduché, protože v hlavě to člověk cítí. Ale právě v těch těžkých chvílích se ukáže charakter týmu. Je potřeba rychle zapomenout, držet při sobě a bojovat až do konce. Když hrajeme jako tým, dokážeme se z toho dostat.

Nyní vás čeká premiéra na domácí půdě proti Dačicím. Soupeř to je z kolonky neznámých, co ty osobně od duelu očekáváš?

Těším se, že si konečně zase zahrajeme doma před fanoušky. O soupeři toho moc nevíme, o to víc bude důležité, abychom se soustředili hlavně na náš výkon a plnili to, co si řekneme. Věřím, že pokud k tomu přistoupíme zodpovědně, můžeme uspět.